Sebevražedné pokusy v souboru mladých dospělých - výsledky studie ELSPAC
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Časopis lékařů českých |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Psychiatrie, sexuologie |
| Klíčová slova | suicidal attempts; stress events; lifestyle; confidence; young adult; ELSPAC |
| Popis | Přestože v posledních čtyřech dekádách byla vyvinuta řada efektivních léků pro léčbu poruch nálad, panických úzkostí, deprese a dalších psychiatrických poruch, nedošlo k významnější redukci sebevražd. Proto jsou podporovány další epidemiologické, klinické a experimentální studie, jejichž výsledky by pomohly v prevenci i léčbě sebevražedného chování. K analýze možných determinat ovlivňujících psychické zdraví rodičů studie ELSPAC (3148 mužů a 3637 žen) v době, kdy jejich děti dovršily 3. rok věku, byly vybrány údaje za období po narození dítěte a anamnestické výpovědi zahrnující i informace z jejich vlastního dětství.Podle údaje o sebevražedném pokusu v období posledních 18 měsíců byli muži a ženy rozděleni na skupinu A ( osoby s pozitivní anamnézou)a skupinou B( bez této závažné psychické poruchy). Statistická významnost rozdílů byla testována v programu SPSS. Podle vlastních výpovědí se v posledních 18 měsících pokusilo o sebevraždu celkem 23 osob ( tj. 0,3 %) : 18 mužů (0,6 %) a 5 žen (0,1 %): 2 muži a 4 ženy udali opakovaný sebevražedný pokus. Proti předchozímu šetření ve stejné kohortě klesla frekvence pokusů u žen o 50 %, naopak u mužů se zvýšila o 125 %. V osobní anamnéze osob se sebevražednými pokusy se významně častěji vyskytovaly údaje o citovém či fyzickém zanedbávání v dětství. V obsáhle pojatých charakteristikách partnerů, které by mohly být příčinou stresových situací v každodenním životě, nebyly většinou mezi respondenty souborů A a B rozdíly statisticky významné. Mezi muži se sebevražednými tendencemi byly významně více silných kuřáků, kouřících denně 20 a více cigaret a častá konzumace většího množství alkoholu. U obou pohlaví byla překvapivě úroveň spokojenosti s rodinným životem hodnocena jako výzmaně lepší ve skupinách se sebevražednými pokusy. Přestože naprostá většina respondentů ze všech čtyř skupin označila v souhrnném dotazu jejich stav jako dobrý, podrobnější dotazy odhalily významně vyšší frekvenci různých psychických poruch a nálad u osob obou pohlaví, které se pokusily o sebevraždu: u mužů byly častější údaje o jejich podrážděnosti a vyčerpanosti, u žen převažovaly výpovědi o úzkosti, depresi, sklíčenosti. Subjektivnímu hodnocení dobrého zdraví neodpovídá ani relativně vysoký počet hospitalizovaných respondentů( cca 10 % mužů a 40 % žen se sebevražednými tendencemi) a časté užívání psychoaktivních léků. Psychické zdraví rodičů ve studii ELSPAC bude hodnoceno i v dalším prospektivním sledování. |
| Související projekty: |