Využití segmentální techniky v ortodontické léčbě pacienta s extrakcemi prvních premolárů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | X. BRNĚNSKÉ DENTÁLNÍ A IMPLANTOLOGICKÉ DNY |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | anchorage, anchorage loss, canine retraction |
| Popis | Využití segmentální techniky v ortodontické léčbě pacienta s extrakcemi prvních premolárů MUDr. Bohdana Jelečková MUDr. Pavlína Černochová, Ph.D. Uvážená volba léčebné techniky z hlediska biomechanického i technického je vždy součástí individuálního léčebného plánu. Jeden z možných postupů ve fixní ortodontické léčbě představuje segmentální technika, která využívá rozdělení zubů v zubním oblouku do několika skupin - segmentů. Takto vytvořenými segmenty pak vůči sobě v průběhu léčby pohybujeme. U extrakčních pacientů s kompletním stálým chrupem postupujeme v průběhu fixní ortodontické léčby standardně podle následujícího schématu. Zuby uložené distálně od extrakční mezery mají zůstat po celou dobu léčby na místě a představují tzv. kotevní jednotku. Tato jednotka je standardně tvořena oběma prvními stálými moláry a druhými premoláry. První moláry jsou spojené ocelovým transpalatinálním obloukem (TPA). V první fázi léčby posouváme směrem do extrakční mezery špičáky. Tento pohyb iniciujeme parciálním obloukem – T-kličkou. Posun všech řezáků distálním směrem provádíme současně za použití tzv. torzně-retrakčního oblouku, který do úst vážeme po té, co zcela proběhla distalizace špičáků. V závěrečné fázi léčby – finishingu dolaďujeme detaily v postavení zubů, eventuelně upravujeme mezičelistní vztahy. Po sejmutí fixního ortodontického aparátu vždy následuje období retence. Stabilitu výsledku zajišťujeme jednak fixním retainerem, jednak snímací retenční deskou. Projekt vznikl za podpory SVC 1M0528 |
| Související projekty: |