Vyšetřování pozátěžového bronchospazmu u profesionálního astmatu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2004 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Pracovní lékařství |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Ostatní obory vnitřního lékařství |
| Klíčová slova | asthma bronchiale occupational disease stress bronchospasm |
| Popis | U 80-90% astmatiků dochází v souvislosti s námahou ke vzniku subjektivních pocitů dušnosti. Objektivními vyšetřovacímu metodami prokazujeme pozátěžový bronchospazmus asi u 15-20%. Typický pacient s diagnozou profesionální astma by měl mít dechové potíže v souvislosti s pracovním prostředím - při kontaktu s pracovním alergenem (okamžitě či v následujících až 24 hodinách - při pozdní reakci). Po zátěži by však nemělo docházet k dechovým potížím spojených s brochokonstrikcí. V roce 2003 na KPL provedeno ergometrické vyšetření se zátěžovou spirometrií u 90 pacientů. Sledovali jsme ventilační parametry (jednosekundovou výdechovou rychlost - FEV1) před a na vrcholu kontinuální stupňované zátěže bez přerušení při dosažení 75% SF. Pokud FEV1 pokleslo do 20% výchozí hodnoty, vyšetření hodnoceno jako negativní - neprokázali jsme pozátěžovou bronchokonstrikci. V našem souboru jsme v roce 2003 neprokázali pozátěžový bronchospazmus u žádného pac. |