Roboticky asistované laparoskopické cévní rekonstrukce aortoiliacké oblasti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: V posledních několika letech je obecným trendem v chirurgii rozvoj minimálně invazivních přístupů. Většímu rozvoji laparoskopie v cévní chirurgii brání mimo jiné dlouhý learning curve endoskopického šití cévní anastomózy. Zavedením robotického systému se podařilo tuto limitaci odstranit. Cévní tým II. chirurgické kliniky se počtem úspěšně odoperovaných pacientů řadí mezi nejúspěšnější cévní robotická centra. V našem sdělení chceme zhodnotit 4-leté zkušenosti s robotickým systémem v cévní chirurgii. Metodika: Operace provádíme kombinovaným přístupem za použití laparoskopie a robotického systému da Vinci (Intuitive Surgical Inc., Sunnyvale, CA, USA). Používáme transperitoneální přímý přístup k aortě. Centrální anastomózu našíváme robotickým systémem. Periferní anastomózy jsou našity klasickou technikou. Metodu jsme hodnotili na podkladě pooperačního průběhu a počtu komplikací. Výsledky: Od května 2006 do prosince 2010 jsme provedli celkem 56 roboticky asistovaných cévních rekonstrukcí pro okluzi v aortoiliacké oblasti (44 mužů, 12 žen). Implantovali jsme 28 aorto-bifemorálních bypassů, 26 aorto-femorálních a 2 iliako-femorální bypassy. Průměrný věk pacientů našeho souboru byl 58 let. Medián času našití proximální anastomózy, medián clamping time a medián celkového operačního času byly 25, 60 a 280 minut. Medián pobytu na JIP po výkonu 2 dny. V průběhu sledování (medián 16 měsíců; rozmezí 1-57 měsíců) byly zaznamenány 3 časné uzávěry rekonstrukce (5%), všechny pro insuficientní výtok – vyřešeny prodloužením rekonstrukce a jedna infekce cévní rekonstrukce (2%). Nebyly pozorovány žádné kardiální či pulmonální komplikace, uroinfekty. Pooperační mortalita nulová. Z pozdních komplikací 1x kýla v portu (1,7%). Sekundární průchodnost rekonstrukcí je 100 %. Závěr: Přínosem roboticky asistovaných tepenných rekonstrukcí v aortoiliakofemorální oblasti je ve srovnání s laparoskopií především dosažení kratších časů našití proximální anastomózy a kratší clamping time. Celkový operační čas je podobně jako v případě ostatních miniinvazivních výkonů delší v porovnání s otevřeným výkonem. Toto prodloužení však nebylo v našem souboru spojeno se zvýšeným počtem pooperačních komplikací. Robotické cévní výkony tak mohou představovat miniinvazivní alternativu řešení okluzivního onemocnění aortoilické oblasti. |