Vědomí a kognice u mozkových onemocnění

Projekt A: Vědomý prožitek hraje v lidské existenci zcela zásadní roli. I proto je výzkum neuronálních procesů a mozkových struktur zapojených ve vědomém zpracování centrem zájmu kognitivních neurověd. Přestože byl v posledních 30 letech proveden nespočet studií s cílem pochopit mechanismy lidského vědomí, dostupné teorie jsou stále diskutované. Předkládaný projekt má za cíl studovat funkční aktivitu a neuroarchitektonické charakteristiky při vytváření vědomého prožitku s využitím neurozobrazovacích (magnetická rezonance – MRI), elektrofyziologických (elektroencefalografie – EEG) a psychologických metod (dotazníkové šetření a testy), a dalších doprovodných metod (analýza DNA z ústního stěru, eye-tracking). Naše získaná data budou analyzovaná společně s velkým vzorkem dat pocházejících ze sesterského projektu na několika dalších evropských pracovištích.

Projekt B: Alzheimerova nemoc (AN) je nejčastější příčina demence ve stárnoucí populaci. Mírná kognitivní porucha (MKP-AN) je časné stadium AN. Demence při AN má negativní dopad na kvalitu života pacienta i pečovatele a je spojena s významným zvýšením morbidity/mortality. MRI zobrazování mozku v kombinaci s neinvazivní mozkovou stimulací (NIMS) – repetitivně transkraniální magnetickou stimulací (rTMS), slouží jako další nástroj pro odhalení mechanismů kognitivních a behaviorálních symptomů. Pomocí NIMS můžeme navodit změny plasticity a funkce mozku, které mohou dále vést k léčebným účinkům na kognitivní funkce.

Projekt C: Epilepsie je chronické onemocnění mozku, které se projevuje náhodnými epileptickými záchvaty. U přibližně 70 % farmakologicky léčených pacientů dojde k vymizení záchvatů. Pokud však medikamentózní léčba nepřináší zlepšení, přistupuje se k operaci, jejíž výsledek závisí na přesné detekci tzv. epileptogenní zóny (EZ, oblast, která je zdrojem záchvatu). Pokud nelze s pomocí zobrazovacích metod EZ rozpoznat, pacient nemůže být indikován k operaci. Benefit přináší využití pokročilých zobrazovacích metod a jejich zpracování (např. pokročilé zpracování fMRI). Cílem studie je detekce abnormalit spojených s epilepsií pomocí analýz funkční konektivity dat z MRI, které umožňují nahlížet na mozek jako na síť. Získané poznatky umožní lépe pochopit změny, ke kterým při epilepsii na síťové úrovni dochází a také pomoct při detekci změn, které s využitím současných klinických testů není možné odhalit.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info