Moderní chirurgická a biologická léčba karcinomu prsu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Česká gynekologie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Gynekologie a porodnictví |
| Klíčová slova | breast cancer; surgery; chemoterapy; biological therapy |
| Popis | Karcinom prsu je nejčastějším nádorem žen v České republice (ČR). Dle údajů Národního onkologického registru (NOR) z roku 2007 je incidence karcinomu prsu 122,7 případů na 100 tis. žen/rok. ČR obsazuje v incidenci karcinomu prsu u žen 26. místo ve světě a 17. místo v Evropě. Ročně je v ČR u žen diagnostikováno 6 500 těchto nádorů, 1 700 – 1 900 žen na něj zemře (data z roku 2007). Incidence vykazuje dlouhodobě rostoucí trend (nárůst o 32 % v roce 2007 oproti roku 1995), naopak mortalita je dlouhodobě stabilizovaná [obr.č.1]. Na tomto příznivém výsledku se podílí zavedení systematického mamografického screeningu u žen nad 45 let věku, diagnostika časných stádií nemoci, účinnější adjuvantní terapie a léčba metastatického onemocnění [obr.č.2]. V mezinárodním srovnání mortality je ČR na 71. místě ve světě a na 27. místě v Evropě. Zhoubný novotvar prsu často postihuje ženy v produktivním věku, téměř 43 % pacientek je mladších než 60 let. Dlouhodobě rostoucí incidence a stabilizovaná mortalita dále vedou k nárůstu prevalence, která v roce 2007 dosáhla více než 55 000 žen žijících s nádorem prsu nebo jeho anamnézou. K jednotlivým modalitám léčby patří chirurgie, radioterapie, systémová léčba chemoterapií, hormonální léčba a cílená biologická léčba[1]. Nejdynamičtěji se rozvíjející problematikou u zhoubného nádoru prsu je management sentinelové uzliny a neinvazivních karcinomů prsu. Tato entita byla nově vyčleněna a představuje ji lobulární karcinom in situ (LCIS) a duktální karcinom in situ (DCIS). DCIS jako neinvazivní nádorové onemocnění prsu představuje celkově 15 - 20 % diagnostikovaných nádorů prsu a jejich počet neustále stoupá[2]. |