Kdy je polyfarmakoterapie léčbou první nebo druhé volby - II. část
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2003 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Česká a slovenská psychiatrie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Obor | Psychiatrie, sexuologie |
Klíčová slova | Polypharmacotherapy; bipolar depression; psychotic depression; pharmacoresistant schizophrenia; combination; augmentation |
Popis | Nozologické jednotky, u kteýrch používáme velmi často polyfarmakoterapie, je bipolární a psychotická deprese a farmakorezistentní schizofrenie. Ve všech těchto indikacích je málo kontrolovaných dvojitě slepých studií. Dalším aspektem je nástp atypických antipsychotik. U bipolární deprese jsou stabilizátory, event. jejich kombinace, dostačující pouze u mírné deprese, u závažnějších depresí saháme přechodně ke kombinaci s antidepresivem, u rezistentní a psychotické deprese ke kombinaci s atypickým antipsychotikem. U farmakorezistentní schizofrenie se postupně upouší od augmentačních strategií ( lithim a antikonvulziva) a více se využívá kombinací antipsychotik s rozdílným a vzájemně se doplňujícím farmakologickým profilem. K těmto bychom však neměli sáhnout dříve, než vyzkoušíme monoterapii klozapinem. |
Související projekty: |