VYUŽITÍ TENKOJEHLOVÉ ASPIRACE UZLINY V ANALÝZE GENOVÉ EXPRESE PACIENTŮ S FOLIKULÁRNÍM LYMFOMEM
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Transfuze a hematologie dnes 2008; 14: (Suppl 2) 89 |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | ÚVOD: Stanovení profilu genové exprese DNA čipy je moderní metoda studia molekulární podstaty nádorů. Dostupnost vzorků při stanovení diagnózy je však výrazně omezená, neboť většina pacientů přichází do center s možností vyšetření DNA čipy po jinde provedené biopsii. Rebiopsie je nepřijatelná a formalinem ošetřené vzorky suboptimální. Aspirace tkáně z postižené uzliny tenkou jehlou (FNA= fine needle aspiration) je bezpečný a minimálně invazivní výkon. Vzorek získaný FNA je však relativně malý a může dojít k chybnému odběru nenádorové tkáně. Cílem naší pilotní práce bylo ověřit možnosti FNA pro získání vzorků k DNA čipové analýze u pacientů s folikulárním lymfomem (FL). METODY: FNA pod kontrolou ultrazvuku (UZV) byla provedena z periferní lymfadenopatie pacientů s nově diagnostikovaným FL. Materiál byl ihned fixován RNALaterem. Současně byly odebrány vzorky na cytologický průkaz lymfoidních respektive t(14;18)-pozitivních buněk FISH a PCR. Kvalita RNA byla ověřena přístrojem Agilent Bioanalyzer 2100. Kvalitní RNA byla lineárně amplifikována, fluorescenčně označena a hybridizována na speciální DNA čipy složené ze sond pro asi 3000 vybraných genů. VÝSLEDKY: Bylo provedeno 10 UZV-FNA obvykle ze 4-5 vpichů, přičemž kvalita RNA byla s výjimkou jediného pacienta výborná (RIN>8) a množství pro DNA čipové vyšetření dostatečné. V 9/10 vzorků byly prokázány lymfoidní elementy a v 8/10 případů buňky nesoucí t(14;18) jako marker FL. Profil genové exprese FL z FNA (n=8; s kvalitní RNA a diagnostickým materiálem) se nelišil od vzorků FL získaných klasickou biopsií (n=17). ZÁVĚRY: Z pilotní studie je zřejmé, že tenkojehlová aspirace uzliny je elegantní alternativou získání kvalitních vzorků na vyšetření profilu genové exprese DNA čipy. |