PILOTNÍ STUDIE: ZMĚNY OBĚHOVÝCH PARAMETRŮ U PACIENTŮ S REZISTENTNÍ HYPERTENZÍ PŘED A PO RENÁLNÍ DENERVACI

Autoři

BUDINSKAYA Ksenia ZÁVODNÁ Eva LOKAJ Petr VYSOČANOVÁ Petra NOVÁKOVÁ Zuzana

Rok publikování 2015
Druh Konferenční abstrakty
Citace
Popis Úvod: V současné době trpí hypertenzí 40% celosvětové populace, z nich 5-20% mají na léčbu rezistentní hypertenzi. Pro léčbu této hypertenze se používá v současnosti renální denervace (RDN). Cílem práce bylo zjistit, zda u pacientů po RDN nalezneme změny baroreflexní regulace (BRS), variability krevního tlaku a srdeční frekvence. Metodika: Vyšetření se zúčastnilo 10 pacientů s rezistentní hypertenzí (RH) a 10 kontrol (Ko). Pacienti byli vyšetřeni jak před (do-RDN), tak i 6 měsíců po zákroku (po-RDN). U všech byl změřen kontinuální neinvazivní 5-ti minutový záznam krevního tlaku fotopletysmografickou metodou (frekvence dýchání 0,33Hz). Pomocí spektrální analýzy byly v oblasti středních (MF), vysokých (HF) a velmi nízkých frekvencí (VLF) vypočítány: normalizovaná a absolutní výkonová spektra srdeční frekvence (nRRI, aRRI), systolického krevního tlaku (nSTK, aSTK) a diastolického krevního tlaku (nDTK, aDTK), účinnost krátkodobé regulace krevního tlaku v MF (GainBRS), HF (GainHF) a VLF (GainVLF) oblasti spektra jako poměr vzájemného spektra mezi RRI s STK (Cross) a výkonového spektra STK. Výsledky: U RH pacientů před RDN v porovnání s Ko byly nalezeny signifikantní nižší hodnoty CrossMF (0,02±0,010 vs.06±0,02; p?0,001), nRRIMF (0,03±0,02 vs 0,06±0,03n.u.; p?0,05), aRRIMF(2873,5±4859,9 vs. 8162,12±5806,72 ms2/Hz; p?0,05), nSTKMF (0,02±0,01 vs. 0,06±0,03 n.u.; p?0,001), aSTKMF (45,68±39,69 vs. 170,69±81,14 mmHg2/Hz; p?0,01), nDTKMF (0,02±0,01 vs. 0,09±0,05 n.u.; p?0,001), aDTKMF (15,72±23,78 vs. 73,08±47,97 mmHg2/Hz; p?0,01) i vyšší hodnoty nRRIHF (0,12±0,06 vs. 0,07±0,06 n.u.; p<0,05), STK (146,10±14,52 vs. 111,17±40,34 mmHg; p<0,01) a DTK (82,40±11,53 vs. 68,90±16,15 mmHg; p=0,06). U pacientů s RH došlo po RDN kromě vzestupu BRSMF (4,84±2,57 vs. 6,09±2,96; p?0,05) také k poklesu nDTKVLF (0,11±0,09 vs. 0,07±0,03; p=0,07) a STK (146,10±14,52 vs. 124±13,74. mmHg; p<0,01). Závěr: V průměru přinesla RDN pacientům s RH kromě poklesu STK zlepšení citlivosti baroreflexu. Dva pacienti mají hypotonie s kolapsy, jeden trpí kolísáním krevního tlaku a další má stále hypertenzi a byly mu přidány další antihypertenzní léky.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info